Maria Mandl a její poprava - Sadistická dozorkyně v Osvětimi & Ravensbrücku – Holokaust

Mandl jednou vybrala tisíce žen do plynových komor, ale před popravou je nahé nechala nacpat do jednoho bloku bez jídla a vody na dlouhých sedm dní. Když byly po týdnu nepředstavitelného utrpení konečně propuštěny, aby našly smrt v plynových komorách, bylo tam více mrtvých než živých. A téměř všechny mrtvoly měly ukousané prsty a prsa a vypíchnuté oči. Pokud některá z vězeňkyň chtěla během těchto sedmi dnů přinést na tento blok vodu nebo nějaké jídlo, byla zatčena a zahynula spolu s ostatními. Mandl se podle všeho přímo podílela na smrti více než 500 000 vězňů. Po válce jeden z vězňů vypověděl, že Maria Mandl řekla, že vězeň by měl zůstat naživu maximálně šest týdnů. K povinnostem Marii Mandl patřilo také vybírání vězeňkyň do táborového nevěstince. V dubnu 1943, Mandl, známá svou zálibou v hudbě, založila Ženský osvětimský orchestr, který se skládal převážně z mladých židovských a slovanských vězeňkyň různých národností. Se členkami orchestru bylo zacházeno relativně lépe než s ostatními. Členky orchestru měly čisté, nažehlené pruhované uniformy, pěkné čepice, elegantně rozšířené kalhoty a co bylo nejdůležitější - lepší jídlo. Tento orchestr zajišťoval zábavu nejen pro SS personál a návštěvníky koncentračního tábora, ale také doprovázel nástupy, popravy, selekce a transporty. Orchestr hrál celé hodiny bez ohledu na počasí. Heinrich Himmler byl údajně velkým obdivovatelem Mariina orchestru a Dr. Mengeleho prý některé jejich skladby dokázaly přivést až k slzám. Mandl měla obzvláště ráda Pucciniho operu Madam Butterfly, kterou jí jedna z vězeňkyň, Fania Fénelon, musela někdy uprostřed noci zpívat a hrát. Za své zásluhy obdržela Maria Mandl Válečný kříž II. Třídy Když byla v listopadu 1944 poslána do Mühldorfu, což byl podtáborový komplex koncentračního tábora Dachau, vystřídala ji Elisabeth Volkenrath ve funkci vedoucí ženských táborů v Osvětimi. O dva měsíce později, 27. ledna 1945, byl tábor osvobozen Sověty. Tábory v Mühldorfu byly zřízeny za účelem zajištění pracovních sil pro podzemní zařízení na výrobu Messerschmittu 262 - německého stíhacího letounu a stíhacího bombardéru, který byl prvním provozuschopným stíhacím letounem s proudovým motorem na světě. Podmínky v komplexu Mühldorf byly neutěšené. Na podzim roku 1944 prováděli dozorci SS v komplexu Mühldorf “selekce“, při nichž deportovali stovky nemocných a postižených vězňů do plynových komor v Osvětimi. Odhaduje se, že více než polovina zde držených vězňů zahynula po deportaci do vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka nebo zemřela na místě na následky přepracování, týrání, zastřelením nebo na nemoci. Vězni v mühldorfských “lesních táborech V a VI“ byli ubytováni v hliněných chatrčích, barácích částečně ponořených do země se střechami pokrytými zeminou, což mělo tyto stavby maskovat před spojeneckým leteckým průzkumem. Vězni často pracovali 10 až 12 hodin denně, tahali těžké pytle cementu a prováděli další náročné stavební práce. Koncem dubna, kdy se k táborům blížila americká armáda, dozorci SS násilně evakuovali asi 3600 vězňů z tábora na pochody smrti. V roce 1945 utekla Mandl z Mühldorfu do Alp, protože věděla, že bude muset platit za zločiny, které za války spáchala. Když se objevila ve svém rodišti, v Münzkirchenu, její otec jí odmítl povolit bydlet v jejich rodinném domě. Dne 10. srpna 1945 byla zatčena a vyslýchána americkými vojáky. Byla popsána jako inteligentní, sofistikovaná a krutá zároveň. V roce 1946 byla vydána do Polska, kde byla souzena v osvětimském procesu, který začal 24. listopadu 1947 a trval jeden měsíc. Dne 22. prosince 1947 odsoudil polský Nejvyšší národní soud v Krakově Marii Mandl k trestu smrti oběšením. Její krutost byla v rozsudku znovu zdůrazněna: “Obviněná dokonce týrala vězeňkyně, které již byly jí samotnou určeny na smrt.“ Několik dní před popravou Mandl vyjádřila lítost a požádala bývalou vězeňkyni, která byla v Osvětimi v její “péči“, o odpuštění. Když byla 24. ledna 1948 popravena, bylo jí 36 let. Její poslední slova zněla: “Ať žije Polsko“. Její tělo bylo následně poskytnuto studentům medicíny na krakovské univerzitě jako demonstrační materiál. Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History. Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné. ► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: #worldwar2 #ww2 #historie #dejiny #holocaust #holokaust