Číslo 3711
-
Zdeněk Mahler.
Dramatický příběh inspirovaný skutečnými událostmi. Volné filozofické podobenství, obraz kolektivního ducha antifašistického odboje. Panychida za neznámého vězně.
Dramaturgie Jaroslava Strejčková.
Režie Jiří Horčička.
Osoby a obsazení: číslo 3711 (Jana Hlaváčová), dívka (Taťjána Medvecká), velitel (Eduard Cupák), kápo (Zdeněk Kutil), mladík (Petr Štěpánek), žena (Věra Galatíková).
Natočeno 1981, z politických důvodů odloženo. Premiéra 17. 11. 1991
-
pozn:
V Ravensbrücku byly soustředěny ženy, představující celou škálu politického života, od levicově orientovaných vězenkyň až po řádové sestry. Vedle nich tu ovšem byly i zlodějky a prostitutky. Byly tam vězněny i lidické ženy. Přestože se jejich osudy i životní filozofie zásadně lišily, jedno všechny spojovalo – antifašismus, odpor k totalitnímu řádu. (…) To, co přetrvalo a zůstalo cenné, bylo ono mravní gesto, podmanivé a dojemné, s kterým své životy obětovaly.
---
Uváděno i pod názvem Matka naděje. – Vzniku hry předcházelo důkladné studium reálií a faktů, dobových dokumentů i dostupné literatury o ženském koncentračním táboře v Ravensbrücku. Rozdílné názory a životní postoje uvězněných žen, prokomponované s řadou volně fabulovaných prvků se staly výchozím materiálem pro napsání postavy, která nemá jméno, nebo přesněji – jejímž jménem je pouhé číslo; která se stává symbolem, obecně pojmenovaným jako Matka naděje.